Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Neandrtálec střelený kulkou do hlavy?

1. 12. 2016 19:08:41
Kdo zastřelil neandrtálce? Kdo střelil a téměř zabil pratura? Kdo měl před 200 000 lety střelné zbraně?

V Anglii byl krásný letní den, seděl jsem v městě Bath, četl jsem knihu Not of this world od Petera Kolosima. Během čtení jsem narazil na tento působivý detektivní případ vraždy, jenomže vrah žil asi před 200 000 lety. Ptal jsem se sám sebe, jak je to ksakru možné, že to musí být nějaká chyba v uhlíkovém datování, ale nebyla. Všechny důkazy nashromážděné během let jsou ohromující, jak sami uvidíte v tomto článku.

V roce 1922, nedaleko Broken Hill v Jižní Rhodesii (Zimbabwe) našli lidskou lebku. Když dorazila do Britského Muzea, byli kurátoři velmi vzrušení a to z dobrého důvodu, byla to lebka neandrtálce. Kosti neandrtálců nenacházíme každý den, takže to byl opravdu šťastný nález, jenomže tato lebka z Broken Hill byla zvláštní z jiného důvodu, o kterém se začalo živě debatovat. Na levé straně lebky byla malá, dokonale kulatá dírka. Nejdříve se předpokládalo, že byla vytvořená oštěpem, nebo podobným ostrým předmětem, ale další vyšetřování prokázalo, že tak tomu určitě není.

Pokud je lebka zasažena relativně pomalu letícím předmětem, jako je šíp nebo oštěp, vytvoří se něco, čemu říkáme „radiální praskliny“, jakési rýhování, miniaturní vlasové fraktury směrem od středu. Tato lebka však neměla žádné radiální praskliny. Z toho bylo jednoznačně vyvozeno, že projektil musel mít mnohem, mnohem větší rychlost než šíp nebo oštěp. Což ovšem vyvolalo otázku, co tedy mohlo způsobit takové zranění.

Další záhadou bylo, že pravá strana lebky byla slovy jednoho z antropologů „odtržená pryč“. Další výzkum prokázal, že pravá strana lebky byla odtržená směrem zevnitř.

Zkrátka, cokoliv zasáhlo brokenhillského člověka z levé strany, prošlo skrz tak rychle, že to odtrhlo pravou část lebky. Vědec Rene Noorbergen, který zkoumal tuto záhadu v jeho skvělé knize Secrets of the lost races říká: „Stejná zranění vidíme v dnešní moderní době u obětí, které jsou zasaženy do hlavy nějakou silnou puškou nebo něčím tomu podobným“. Takže se ptám, kdo vlastnil takovou zbraň před 200 000 lety?

Noorbergenovy komentáře byly velmi přesné, forenzní experti, kteří studovali lebku v Berlíně, velmi překvapivě prohlásili, že „poškození lebky rhodéského muže nemůže být způsobeno ničím jiným, než vystřelenou kulkou“. To prohlásili profesionálové o něčem, z oboru co dobře znali. O lebce neandrtálce střeleného kulkou. Velmi zarážející, nemyslíte?

Aby byla záhada ještě záhadnější, v Rusku u řeky Leny byla nalezena lebka pratura (vyhynulý přežvýkavec), který byl také střelen do hlavy před tisíci lety, ten ovšem přežil, protože dírka po kulce kalcifikovala.

Tento senzační objev upoutal pozornost profesora Konstantina Flerova, kurátora Moskevského paleontologického muzea, který začal lebku ihned zkoumat.

Jakkoliv zvláštně to zní, máme zde jednoznačný důkaz, že před tisíci lety někdo vystřelil kulku do lebky jednoho z našich antropologických bratranců a stejnou metodou téměř zabil jednoho z velkých savců. Možným řešením je (ale velmi radikálním), že navzdory tomu, co zatím víme, pralidé prostě byli technologicky velmi vyspělí. Měla malá, ale vyspělá civilizace technologii střelných zbraní dlouho před tím, než to bylo objeveno v Číně? Tomu se těžko věří.

Problémem je, že by to byla až moc velká náhoda. Dvě různé civilizace, oddělené tisíci lety a propastným kulturním rozdílem, obě vynalezly zbraň, která je schopná vystřelit malý kulatý projektil obrovskou rychlostí. Nebo bychom mohli přijít s teorií, že někdo z budoucnosti, kdo měl střelnou zbraň, přicestoval do minulosti a trošku si zalovil? Máme zde co do činění s cestováním časem?

Teorie starověkých astronautů

Zajímáte se více o Teorii starověkých astronautů? Přidejte si mě do oblíbených blogerů a vždy, když napíšu něco nového, přijde Vám upozornění do emailu.

Tato teorie je zjevně příliš blízko oblasti sci-fi a samozřejmě bude zbořena velmi snadno. Jenomže my tu stále máme lebku neandrtálce a pratura s dírkou po střele. Někdo nebo něco to způsobilo. Jediným problém je vlastně čas, kdy se to stalo, který nám brání v uspokojivém vysvětlení toho, od kdy existovaly střelné zbraně. Když začneme předpokládat nemožné, začnou do sebe kousky skládačky zapadat. My totiž můžeme tyto události zařadit po bok zvláštních struktur a reliktů, které na Zemi nacházíme po staletí, u kterých také dosud nebyl vysvětlen jejich důvod a autor, a které ani s našimi technologiemi nedokážeme okopírovat.

Mojí jedinou otázkou je, kdy lidstvo přestane myslet tak zabedněně? Jedině tak bychom totiž mohli objevit odpovědi, odhalením minulosti z příběhů, kterým dnes říkáme mytologie a legendy.

Z anglického originálu přeložil se souhlasem autora Roman Baroš.

Poznámka překladatele 1: Jedná se spíše o lebku Homo Heidelbergensis, který žil zhruba před 600 000 až 250 000 lety.

Poznámka překladatele 2: Našel jsem i teorii, která říká, že dírka je způsobena nějakou infekcí. Bohužel se mi nepodařilo najít, jakou. Je zde nějaký lékař, který mě může nasměrovat?

Autor: Roman Baroš | čtvrtek 1.12.2016 19:08 | karma článku: 30.00 | přečteno: 1789x

Další články blogera

Roman Baroš

Koule rodiny Betzových

Koule rodiny Betzových zůstává stejnou záhadou jako v den, kdy byla objevena. Jsme na prahu pochopení schopností a účelu této koule teď, ve věku technologií?

13.1.2017 v 19:31 | Karma článku: 15.47 | Přečteno: 651 | Diskuse

Roman Baroš

Zlatý klobouk z Berlína

Celkem byly nalezeny čtyři kuželovité klobouky, které jsou nazdobené lunárními symboly, sluncem a měsícem, rozmístěné pomocí vysoké astronomie a matematiky. Jaký měly v dávné minulosti tyto tajemné klobouky účel?

23.12.2016 v 16:12 | Karma článku: 11.88 | Přečteno: 356 | Diskuse

Roman Baroš

Mapa Antarktidy 300 let před jejím objevem?

Piri Reisova mapa je mapa Antarktidy 300 let předtím, než byla oficiálně objevena. Mapa také vypadá, jako by byla vytvořena předtím, že byla Antarktida pokryta ledem. Jak se tohle mohlo podařit před vynálezem létání?

13.12.2016 v 15:52 | Karma článku: 28.00 | Přečteno: 1313 | Diskuse

Roman Baroš

Williamsův enigmalit

Je to pěkné srovnávat si mezi sebou různé starověké památky, ale Williamsův enigmalit, s tím, co o něm víme, rozbíjí konvenční vědu, historii a náboženství.

8.12.2016 v 16:17 | Karma článku: 15.03 | Přečteno: 485 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Peter Matisko

Jak funguje větrání v zimním období? Trochu praktické fyziky.

V tomto článku zkusím vysvětlit, jak funguje větrání z pohledu snižování relativní vlhkosti. Trochu praktické fyziky pro zimní období.

12.12.2017 v 13:52 | Karma článku: 26.41 | Přečteno: 1178 | Diskuse

Dana a Rudolf Mentzlovi

Sci-fi: Měsíční tvář 1 / 20

Černá tečka komety byla už vidět docela zřetelně. Chvění atmosféry se na chvíli uklidnilo, dal se už rozpoznat i tvar. Co nestačily udělat slapové síly Země, dorazil svým gravitačním polem Měsíc. Roztrhaná kometa se změnila...

12.12.2017 v 8:00 | Karma článku: 7.17 | Přečteno: 160 | Diskuse

Jan Tomášek

Moravská německo-jazyčná literatura

Krátký report o přednášce, která se konala v Moravské zemské knihovně a kterou vedla prof. PhDr. Ingeborg Fialová.

12.12.2017 v 4:31 | Karma článku: 7.57 | Přečteno: 228 | Diskuse

Jan Fikáček

Perpetuum mobile objeveno, ale je trochu nepraktické

Je to překvapivé, ale přece jen jedno perpetuum mobile existuje, i když fyzika tvrdí opak. Už se tedy těšíte, na nekonečný přísun energie "zadarmo"? To se asi nepovede, neboť tohle perpetuum není lokální a snad ani fyzikální.

11.12.2017 v 9:04 | Karma článku: 17.54 | Přečteno: 820 | Diskuse

Dana Tenzler

Nebezpečný radioaktivní odpad nebo spíše cenná surovina?

To, co dnes někteří považují za nebezpečný odpad, může být cennou surovinou pro výrobu energie procesem, který zároveň odstraňuje vysokou aktivitu vyhořelých palivových článků. O tom, jak mizí strašák jaderné energetiky.

11.12.2017 v 8:00 | Karma článku: 27.13 | Přečteno: 518 | Diskuse
Počet článků 11 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 777

Píšu povětšinou o Teorii starověkých astronautů. Snažím se držet pesimistický odstup, prověřovat zdroje informací a šířit pouze ty věrohodné. Diskutující prosím o totéž.

Pokud o mě chcete vědět více, jděte na moje osobní stránky na www.romanbaros.eu.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.